Redakce Inzerce Řádková inzerce Spřátelené weby Dnes je úterý, 13. listopadu 2018

Cena vodného a stočného v Kolíně patří mezi deset nejnižších v České republice

Dlouhá léta byla zdrojem vody pro Kolíňany řeka Labe. Voda se z něj donášela, v řece se pralo prádlo a sloužila i jako odpadiště. Ve městě byly i studně, které se o staletí později staly vítanými archeologickými nalezišti.

Cena vodného a stočného v Kolíně patří mezi deset nejnižších v České republice
Foto: Archiv KP
 
Publikováno: 9.1.2017 v 6:00, Aktualizováno: 4.1.2017 v 19:00
Rubrika: Zpravodajství

Jedna z posledních zkoumaných byla za domem U Zlaté štiky, další jsou ve Zlaté uličce či v Husově ulici. Voda se dala získat i přímo z pramenů, jak o tom svědčí studánka ve sklepení na faře.

První zmínky o městském vodovodu jsou z října 1466, kdy král Jiří uložil Václavovi od Hory, aby pečoval o vedení vody z Labe na hrad a do města Kolína. Z vyobrazení známá vodní věž byla ale postavena nejspíš později, pravděpodobně ji nechal vystavět hejtman Jan Hrabáně z Přerubenic roku 1472. Věž přežila staletí a byla zbourána až při stavbě železniční trati v roce 1843.
Protože systém vedení vody přes hrad nebyl spolehlivý a došlo i na spory, vedení města hledalo jiné řešení. Předpokládá se, že o první vodovod ze Štítar se zasloužil kolínský rodák Jakub Krčín z Jelčan. Jeho dřevené potrubí můžete spatřit v Regionálním muzeu Kolín a občas se jeho části vykopaly při stavbách základů domů ve městě. Jednání o prvním vodovodu začala kolem roku 1588 a po dokončení v roce 1596 přitékala do městských kašen voda ze Štítar a Radovesnic I.
V době bouřlivého rozvoje průmyslového Kolína mezi lety 1850 až 1880 se počet obyvatel města zdvojnásobil. Město na to muselo reagovat novým vodovodem. Ten projektoval Jan Vladimír Hráský. Jednalo se o třináct studní v okolí Štítarského potoka hlubokých 10 až 25 metrů. Voda byla svedena do strojovny pod Štítary poblíž Pekla a dál do vodojemů na rozcestí na Výfuku.
„Český Manchester“ ale dál rostl a tak byly roku 1930 opět podle projektu ing. Hráského vyvrtány dvě studně za Lučební továrnou a rychle přibyly i další. Voda už tekla do věžového vodojemu na Čakanu, dnešní rozhledny Vodárna. Ani to ale potřebám města nestačilo.
Významným posílením vodovodní soustavy byla Nová vodárna u letiště, kterou postavily v roce 1980 Vodní stavby. Jedná se o dva „bazény“ o rozměru 25 x 40 metrů s hloubkou pět a půl metru, další blízká nádrž má obsah 4.200 krychlových metrů. Se stavbou vysokých domů přestal tlak z vodojemů stačit, ve výměnících na sídlišti se proto objevila čerpadla.
V současnosti Kolín využívá prameniště ve Třech Dvorech, Veletově, u Lučební a ve Štítarech. Vlastní zdroje vody mají i lidé ze studní, stejně jako mnohé výrobní závody a třeba i Vodní svět. 
V hledáčku zájmu obyvatel Kolína je voda nejen v okamžicích, kdy přestane z kohoutku téci, ale i její kvalita a cena. Vše uvedené prošlo za poslední dvacetiletí ohromnými změnami. Třiadvacetilou éru v zásobování Kolína vodou má za sebou společnost Vodos. O kolínské vodě jsme mluvili s ekonomickou ředitelkou a jednatelkou Vodosu ing. Jaroslavou Nešporovou. 

* Jak byste charakterizovala současný stav vaší společnosti?

Společnost VODOS s.r.o., jako provozovatel vodárenské infrastruktury s více než třiadvacetiletou historií, prošla v uplynulém roce mnoha významnými změnami. Tou nejvýznamnější je provozování vodovodu Vodohospodářského sdružení Kolín a kanalizace Města Kolína na základě koncesních smluv. V průběhu roku se také změnilo vedení společnosti a souběžně probíhá generační výměna zaměstnanců, protože téměř čtvrtina z nich byli lidé nad 60 let. Velký důraz klademe také na investice do obnovy vozového parku, zejména do speciálních vodárenských a kanalizačních vozidel, strojů potřebných při havarijních opravách a do přístrojů na vyhledávání skrytých úniků pitné vody. Připravujeme také přesné zaměření provozovaných zařízení s pomocí GPS. Důležitým krokem bylo vybudování nového zákaznického centra, zlepšení komunikace se zákazníky díky nově zřízeným zákaznickým linkám a zcela novým, uživatelsky velmi příjemným webovým stránkám. Nový je také internetový portál „Poruchy“, jehož cílem je okamžitě informovat jednotlivá provozovaná města a obce o poruchách, které mají vliv na dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod. V současné době vnímám stav společnosti velice pozitivně, jako stabilizovanou, schopnou plnit veškeré podmínky a závazky vyplývající z uzavřených provozovatelských smluv

* Většinou se má za to, že kanalizace a vodovodní síť v Kolíně není v moc dobrém stavu. Jak je to doopravdy?

Pokud bychom vycházeli pouze z orientačních údajů pro hodnocení stavu vodovodní sítě Vodohospodářského sdružení Kolín, tak procento opotřebení vodovodní sítě činí 72 procenta. Průměrné stáří vodovodní sítě je 62 let oproti průměrné životnosti, která je stanovena na 83 let. Kanalizační síť je z tohoto hlediska na tom o něco lépe vzhledem k tomu, že procento opotřebení vychází na 54 procenta při průměrném stáří kanalizace 36 let a průměrné životnosti 62 let. Z hlediska funkčnosti, případně poruchovosti není jejich užitná hodnota, až na malé výjimky, taková, jak naznačuje výpočet. Je to především zásluha vlastníků, tedy měst a obcí, kteří zejména v posledních letech výrazně investují do obnovy jednotlivých sítí. Zdrojem pro tyto investice je kromě jiného i nájemné odváděné provozovatelem vodohospodářského majetku. Toto nájemné tvoří téměř polovinu ceny vodného a stočného, které v Kolíně momentálně patří mezi deset nejnižších v České republice. Každoročně předkládáme vlastníkům návrh na plán obnovy vodárenské infrastruktury, v němž zohledňujeme své provozní zkušenosti a stupeň opotřebení majetku. Loni jsme začali úzce spolupracovat na podkladech pro revizi generelu kanalizačního systému s vlastníkem kanalizace. Jedná se o podklady pro matematický model, které nám ukážou kanalizaci v místech, kde často dochází k problematice funkčnosti odtokových poměrů (nepříjemné vyplavování nemovitostí našich odběratelů).

* Které ulice jste loni opravovali, co se týká vodovodních a kanalizačních sítí?

Odlišme od sebe pojmy oprava a obnova neboli rekonstrukce. V souladu s koncesními smlouvami provádíme jako provozovatel havarijní opravy, běžné opravy a údržbu vodovodní a kanalizační sítě. Vodohospodářské sdružení Kolín a město Kolín, jako vlastníci, provádějí obnovu sítí, kterou hradí z převážné většiny z nájemného. Vodohospodářské sdružení Kolín loni provedlo obnovu vodovodu v ulici Benešova, Mnichovická, Pobřežní, Štítného a probíhá rekonstrukce v ulici Na Kopečku. Město Kolín provedlo obnovu kanalizace například v ulici Smetanova či Chelčického. Při obnově vodohospodářského majetku se často potkáváme s problematikou obnovy vodovodních a kanalizačních přípojek u jednotlivých vlastníků nemovitostí. Tyto přípojky má za povinnost obnovovat vlastník nemovitosti na vlastní náklady. Tady bychom chtěli opravdu apelovat na tuto skutečnost dle zákona o vodovodech a kanalizacích. Naše společnost je vlastníkovi nápomocná s touto obnovou. Jsme si vědomi, že finanční částka není malá, ale velice potřebná k tomu, abychom udrželi bezporuchový chod vodovodní soustavy (v poslední době děláme nejvíce zásahy právě na poruchách vodovodních přípojek). Tam kde dochází ze strany vlastníka k obnově vodovodních řadů, opravdu doporučujeme spolupracovat s ním a využit tuto situaci k vlastní obnově své vodovodní přípojky. Zde se projeví zejména nemalá finanční úspora na financování zemních prací a následném uvedení povrchů do původního stavu. Jedná se o živičné kryty komunikací. Jako provozovatel nechceme využívat zákon k odstavení přípojek a přerušení dodávky vody v důsledku špatného stavu vodovodní přípojky. Voda je potravina a právě tak bychom se k ní měli chovat.

* Které ulice máte v plánu opravit v nejbližších měsících?

Vodohospodářské sdružení Kolín, jako vlastník sítě, bude začátkem roku 2017 opravovat vodovod v ulici Na Magistrále a Rorejcova, další ulice se připravují. Město Kolín s největší pravděpodobností chystá rekonstrukci kanalizace v ulici Sadová, Pod Hroby a autobusové nádraží. Snahou vlastníků je provádět rekonstrukci vodohospodářské infrastruktury zejména tam, kde se bude provádět výměna povrchu ulic.

* Starosta Vít Rakušan představil začátek projektu, který by měl přivést vodu do města z prameniště z Vinice. Jak se vám tato myšlenka zamlouvá?

Propojení vody dodávané z prameniště Tři Dvory - Veletov a vody z prameniště Nová Ves je připravovanou, velice finančně náročnou investicí Vodohospodářského sdružení Kolín. Projekt zajistí nejen zlepšení parametrů vody, ale je především součástí opatření ke zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody na území Středočeského kraje, která se připravují. Jako provozovatel tento záměr vítáme. I v tomto směru vlastník vodovodní sítě nenechává nic náhodě a zpracoval generel vodovodní sítě a možnost změn zásobení pitnou vodou pro odběratele. Na základě tohoto dokumentu je možné určit další rozvoj a možnosti vodovodního systému, a to zejména využití pro další napojení lokalit Kolínska, kde je poptávka o připojení na veřejný vodovod. Při této činnosti dojde k revizi zdrojů, pramenišť a ochranných pásem.

* Minulý ředitel Vodosu mi kdysi vysvětloval, že voda z různých pramenišť se stejně smíchá dohromady v nádržích u letiště, zatímco jiní tvrdí, že jednotlivá prameniště zásobují určité části Kolína. Jak to funguje ve skutečnosti?

Kolínský veřejný vodovod je historicky zásobován upravovanou podzemní vodou ze zdrojů v prameništi Tři Dvory - Veletov a ze zdrojů Nová Ves I. V současné době zásobujeme pitnou vodou z úpravny vod Nová vodárna převážně celý Kolín II včetně sídliště až k nemocnici a část Kolína IV (Na Výfuku), Štítary a zbytek Kolína z úpravny vod Vinice.

* Mluvilo se o potřebě rozšíření čistírny odpadních vod, pak se už o tom sdělovací prostředky nezmiňovaly. Jaký je tam nyní stav?

V období let 2012 až 2014 došlo k intenzifikaci čistírny odpadních vod v Kolíně s možností připojení dalších obcí. Byla navýšena kapacita z 34 tisíc na 44 tisíc ekvivalentních obyvatel vybudováním regenerace kalů a změnou objemů biologické části čistírny. Po zhruba roční zkušební době je čistírna od počátku roku 2016 v plném provozu.

* Čistírna je dvacet let stará, není potřeba ji nějak modernizovat?

Modernizace si mohou vyžádat nové legislativní nároky, jako je například odstranění fosforu z vyčištěné odpadní vody. Důležité je i morální zastarání majetku, stále se zavádějí nové metody, které mají lepší účinnosti a lepší provozní potřeby. I proto je nutné stále připravovat prostředky na obnovu majetku. Materiál pro další obnovu čistírny odpadních vod je připravován po ucelených částech, v současné době chceme předložit návrh obnovy čerpacích stanic na levém a pravém břehu Labe, které slouží k přečerpání splaškových vod na čistírnu odpadních vod Kolín.

* Co by společnost Vodos nyní potřebovala nejvíc?

Společnost Vodos je stabilní společnost, která prošla personálními změnami. Kvalifikovaní zaměstnanci jsou velice důležitým předpokladem pro fungování společnosti a udržení si nasmlouvaných obchodů nejen na území okresu Kolín, ale také v části okresu Praha východ, kterou nově provozujeme. Velmi důležitá je pro nás spokojenost zákazníků a doufáme, že pozitivně hodnotí změny, které byly ve společnosti v uplynulých dvanácti měsících provedeny.

* Kolik lidí dnes zaměstnáváte?

V současné době máme 110 zaměstnanců.

Autor článku: Jiří Červín
Poslední komentáře
Počet příspěvků: 0 | Buďte první!

Zatím žádný komentář.

    
Soubory cookie používáme k tomu, abychom vám usnadnili a zpříjemnili používání našich webových stránek.
Používáním našich webových stránek vyjadřujete svůj souhlas s umístěním souborů cookie ve vašem zařízení. Další informace
ROZUMÍM