Co bude s byty pro automobilku, až za pár let skončí platnost smlouvy mezi Kolínem a vládou?
Obecní byty jsou v Kolíně už mnoho let ožehavým tématem. Město jich totiž kvůli automobilce před lety postavilo více než 800 a chybělo jen málo, aby kvůli tomu zbankrotovalo. Loni na podzim byly obecní byty tématem častých rozhovorů i z jiného důvodu - po osmi letech v nich zdražilo nájemné.
Víte vlastně, kolik obecních bytů město má? Chce je prodávat nebo naopak stavět další? A co bude s byty pro automobilku, až za pár let skončí platnost smlouvy mezi Kolínem a vládou? Na vše jmenované jsme se ptali místostarosty Michala Najbrta.
Čím začít jiným, než čísly. Kolik je vlastně v Kolíně bytů?
To číslo se pravidelně mění, a to nejen v rámci let, ale i měsíců. Ale vezmu-li čísla ke konci roku 2018, tak v Kolíně bylo celkem 15.357 bytů. A protože v posledních dvou letech přibylo vždy kolem stovky nových bytů ročně, bude dnešní stav někde kolem patnácti a půl tisíce bytů. Do tohoto počtu se samozřejmě počítají úplně všechny byty, tedy včetně rodinných domů.
To je impozantní počet. Kolín má v posledních letech kolem 31 tisíc obyvatel, takže při přepočtu to téměř přesně vychází na jeden byt na dva obyvatele města...
A když si uvědomíte, že nemalá část obyvatel žije v rodinách, kdy společně bydlí manželé, ať už sami nebo s dětmi (těch je ve městě 6 tisíc), je počet bytů v Kolíně opravdu velký. Nedávno jsem narazil na údaj, že celorepublikový průměr je 400 bytů na 1.000 Čechů, tedy dva a půl člověka na jeden byt. Takže v tomhle srovnání si Kolín, kde jsou to dva lidé na jeden byt, vede nadprůměrně a bytů je v něm oproti řadě jiných měst výrazně víc.
Bavit se ale samozřejmě budeme přednostně o bytech obecních, tedy patřících městu. Těch je, pokud vím, necelých dva tisíce?
Je jich podle posledního "součtu" 1.828. Ale tohle číslo je svým způsobem zkreslující, protože 851 z nich, a to na základě vládního nařízení, přednostně využívá pro své zaměstnance automobilka TPCA. Čili těch "ryze" městských bytů, jimiž město momentálně plně disponuje samo, je necelá tisícovka.
Před chvílí jsme se "dopočetli", že v poměru na počet obyvatel má Kolín v rámci republiky nadstandardní počet bytů. Platí tahle úměra i v případě bytů obecních?
Při započítání obecních bytů, využívaných automobilkou, platí vzorově. Třicetitisícový Kolín má 1.828 obecních bytů, nedaleké devadesátitisícové Pardubice, tedy město třikrát větší, jich mají těsně nad dva tisíce, tedy podobné množství jako Kolín. Ještě víc to vynikne třeba ve srovnání s dvacetitisícovou Kutnou Horou, která má obecních bytů ani ne 500. Bytový fond, patřící radnici, je v Kolíně opravdu nadstandardně vysoký.
V PRESu vychází rubrika nazvaná ´Před 25 lety´, popisující, co se ve městě událo vždy přesně před čtvrtstoletím. Shodou okolností loni rubrika zaznamenávala dění v roce 1994, kdy se chystala obrovská privatizace obecních bytů.
To samozřejmě nebylo žádné kolínské specifikum, od poloviny devadesátých let se "zbavovala" bytů všechna česká města. Ta tehdy vlastnila násobně víc bytů než dnes a většinou je za zvýhodněných podmínek odprodala stávajícím nájemníkům. Radnice si tehdy ponechaly jen takový počet bytů, které, dle úvahy zastupitelů, potřebovaly pro seniory, sociální případy, handicapované, prostě pro ty, jejichž přístup k bydlení se neobejde bez pomoci obce. Přesná čísla týkající se Kolína by se dnes zjišťovala už jen složitě, ale pokud se nepletu, tak na začátku devadesátých let měl Kolín obecních bytů přes tři tisíce.
Čtvrtstoletí staré ´Kolínské noviny´, které jsou hlavním zdrojem rubriky ´Před 25 lety´, uváděly, že ve městě tehdy bylo dokonce kolem tři a půl tisíce obecních bytů. Takže prodejem se město během několika let zbavilo cca dvou a půl tisíce z nich, aby jich na konci století zůstala tisícovka.
Přesně tak. A pak následoval druhý velký "zásah" do počtu obecních bytů, tentokrát "protisměrný", v podobě výstavby 700 nových bytů a rekonstrukce 151 dalších pro zaměstnance automobilky. Nebýt toho, měl by Kolín i dnes onu tisícovku bytů z konce století, která by odpovídala počtu obecních bytů v jiných srovnatelně velkých městech. Byty pro zaměstnance automobilky ale samozřejmě napáchaly "paseku" nejen ve statistice, ale i v mnohém dalším, od toho, že miliardový úvěr na jejich výstavbu na dlouhá léta paralyzoval hospodaření města až třeba po to, že je v nich poddimenzované nájemné a v naší moci není s tím cokoliv udělat.
K nájemnému se dostaneme později, teď bych ještě chvíli zůstal u bytů samotných. Zatímco těch 851 bytů pro automobilku je ve městě snadno identifikovatelných, protože jsou vystavěné pěkně "pohromadě" ve dvou lokalitách, v bývalých kasárnách a pod Vodárnou, ona tisícovka starších obecních bytů je nejrůzněji "rozházena " po celém Kolíně. Jsou vlastně nějaké části Kolína, v nichž žádné obecní byty nejsou?
Žádné městské byty nenajdete ve dvou ze tří "přidružených" částech města, tedy v Sendražicích a Zibohlavech. Třetí z nich, Štítary, má obecních bytů 45 v areálu bývalé školy, kde jsou byty pro imobilní občany s pečovatelskou službou. V samotném městě není ani jeden obecní byt v Kolíně 6, tedy v lokalitě na Výfuku.
Předpokládám, že nejvíc obecních bytů je na sídlišti?
Je to tak, v celém Kolíně 2 jsou jednak všechny byty pro TPCA a kromě nich dalších 500 obecních bytů. Ty jsou situovány především v Benešově ulici "u Lenina", v lokalitě Na Magistrále, je zde dům s pečovatelskou službou ve Slovenské ulici a samozřejmě proslulý "šestnáctipatrák", tedy nejvyšší obytný dům ve městě.
Kdysi mě překvapilo, že téměř dvě stovky městských bytů jsou přímo v historickém centru. Stále to platí?
To nečekaně číslo samozřejmě vytváří především komplex s byty, postavený v sedmdesátých letech mezi knihovnou a Savoyem. Ale hodně městských bytů je i v ulici Na Hradbách a další byty jsou už v malých počtech i v dalších domech historického centra.
Zbývají Kolín 4 a 5. Když sečtu předchozí čísla, cca 250 bytů do celkové tisícovky "chybí", takže by měly být tady?
A opravdu jsou (smích). V každé z těchto dvou čtvrtí je více než stovka bytů. V Kolíně 4 jde o lokalitu Zengrovy a Havlíčkovy ulice, z nichž ta první měla před lety přídech toho, čemu se dnes kulantně říká "vyloučená lokalita". V Kolíně 5, tedy na Zálabí, jde především o velký bytový dům u kruhového objezdu za Masarykovým mostem, městské byty jsou ale i v ulici U Borku či v Tovární ulici.
Nechám-li stranou byty pro automobilku, tak vlastně ve všech případech jde o byty desítky let staré. Nebo jsem něco přehlédl?
Vlastně jediným podstatnějším rozšířením městského bytového fondu za řadu let zpátky jsou byty v Legerově ulici, nedávno přestavěné z bývalé ubytovny. Město tím "spláchlo" dva problémy naráz - odkoupením se zbavilo problémové ubytovny a současně zde vznikly byty pro samoživitele a osoby v nouzi. Ale to je opravdu jen výjimka z letitého trendu, kdy město žádné nové obecní byty nestavělo, nestaví a pokud mohu mluvit za naše vedení radnice, tedy za stávající koalici, tak ani o stavbě dalších obecních bytů během tohoto či příštího volebního období neuvažuje. Kdybych to chtěl zlehčit, tak řeknu, že práce nad hlavu máme s byty dosavadními (smích).
Stavět se nové obecní byty nebudou, doplňující otázka tedy zní, zda se některé nebudou prodávat. Nezvažujete odprodej některých z nich?
Všechny byty, které město dnes má, si chce v nejbližším období ponechat. Ale ta otázka má i takovou drobnou "pod-odpověď", protože několik bytů postupně prodávat opravdu budeme. Jde ale o specifické případy, kdy například v celém domě s 24 byty je už mnoho let 23 bytů soukromých a nějakým dobovým nedopatřením mezi nimi zůstal jeden městský. Což způsobuje nejrůznější problémy, takže nejlogičtějším řešením je takovou situaci napravit odprodejem, ideálně stávajícímu nájemníkovi. Ale to jsou marginální případy, v celém městě takových bytů , které chceme prodat, nebude víc než deset.
Jak padlo výše, tak necháme-li stranou byty určené pro zaměstnance automobilky, jsou obecní byty ve většině případe v domech několik desítek let starých. Je jejich údržba alespoň teoreticky ufinancovatelná z vybraného nájemného?
Samozřejmě, že nikoliv a samozřejmě, že zásadním problémem městského bytového fondu je jeho chronická podfinancovanost. Stačí si jen porovnat, jaká je výše nájmů v soukromých bytech a v bytech městských, kdy nájemnící městských bytů platí řádově poloviční nájemné, než je v Kolíně nájemné tržní. Což v součtu se značným stářím bytového fondu znamená, že ho nemalými částkami rok co rok dotuje městský rozpočet.
Loni k 1. říjnu, tedy po osmi letech od posledního zvýšení v roce 2011, se v obecních bytech zvedl nájem. O kolik?
Nájem se zvýšil o 13 procent, což vypadá na první pohled působivě, ale je třeba si uvědomit, že za oněch 8 let od poslední změny výše nájmu stoupla inflace v České republice o 11 procent, takže je to, obrazně řečeno, navýšení, které kvůli znehodnocení peněz vlastně jen udrží nájem v původní výši. V konkrétních číslech to znamená, že u nově podepisovaných nájemních smluv je nyní výše nájemného 72 korun za metr čtvereční oproti dosavadním 61 korunám. U průměrně velkého bytu (o ploše 50 čtverečních metrů) narostl měsíční nájem o 384 korun, z dosavadních 2.956 na 3.340 korun. Sociálních bytů se zvýšení nájmu netýká. A zvýšení nájmu, a to je důležité, se bohužel netýká ani oněch 851 bytů "automobilky", kde nájem zvýšit nesmíme, pouze o inflaci.
Lze to nějak přepočítat na celková čísla? Tedy o kolik víc se po zvýšení nájmu vybere v obecních bytech za jeden rok?
Loni se za ony poslední tři měsíce roku, v nichž už zvýšení nájmu platilo, vybralo o 690 tisíc korun víc. Plný efekt se projeví až letos (a v letech následujících), kdy z nájmů do městského rozpočtu "přiteče" ročně o 4,1 miliónů korun navíc oproti stávajícímu stavu. A teď si proti tomu postavte fakt, že když například v některém z obecních bytů zemře nájemník, který v něm žil několik desítek let, tak je nutné byt kompletně "zmodernizovat", včetně třeba výměny kuchyně či sociálního zařízení, aby vyhovoval současným standardům. A taková rekonstrukce jednoho jediného bytu vyjde klidně na 200 až 300 tisíc korun v závislosti na velikosti bytu... A to je jen "kapka v moři" oproti mnohem dražším komplexnějším úpravám, kdy například v některých celých domech musíme kompletně vyměnit elektroinstalaci nebo pořídit výtahy. Vzorovým příkladem je onen nešťastný šestnáctipatrák na sídlišti, který je takovou "černou dírou" na peníze, kvůli všemožným nákladným úpravám, které se v něm musely udělat z důvodu odstranění nedostatků z pohledu požární bezpečnosti a následnému zajištění bezpečnosti obyvatel domu.
Dá se nějak vyčíslit, jak vysoký by musel být nájem v obecních bytech, aby pokryl náklady na jejich údržbu a městský rozpočet nemusel do bytového fondu rok co rok "nalévat" další a další milióny?
To, čemu říkám "černá nula", tedy stav, kdy by město na bytech nevydělávalo, ale ani je nemuselo zásadně dotovat, by nastalo někde u nájmu kolem 120 korun za metr čtvereční.
Předpokládám ale, že v příštích několika letech další zvýšení nájmu nehrozí? Vycházím ze zavedené praxe, kdy něco tak nepopulárního se obvykle dělá co nejrychleji po volbách a nikdy ne před nimi. Takže do komunálních voleb v roce 2022 je, předpokládám, ohledně výše nájmů "vymalováno"?
Samozřejmě, že do zvyšování nájmu se žádný komunální politik nikdy nehrne (smích). A teď už vážně. Specifikem obecních bytů je, že z nemalé části jsou obsazeny sociálně potřebnými, kteří doslova obracejí každou korunu a například to aktuální zvýšení nájmu, které pro průměrného nájemce obecního bytu znamená řádově pětistovku měsíčně, řada seniorů výrazně pocítí. Takže i proto je jakákoli manipulace s výší nájmů u aktuálních smluv hodně citlivá, protože osazenstvo obecních bytů je co do složení opravdu velmi specifické. Ale abych vám neutíkal z otázky - ano, je opravdu nepravděpodobné, že by v tomto volebním období, tedy během příštích tří let, došlo k dalšímu zvýšení nájmu u stávajících nájemníků, tedy u již uzavřených nájemních smluv. Ale to, že k letošnímu navýšení nájmu po tak dlouhé době už dojít muselo, myslím pochopili všichni, což soudím i podle toho, že jsem nezaznamenal žádnou výrazně nesouhlasnou reakci.
Už poněkolikáté jsme narazili na absurditu v podobě nejen nižšího, ale doslova nezvýšitelného nájmu v městských bytech, které využívá automobilka. Kolik se platí v nich?
Těch 851 bytů je rozděleno na tři části, podle toho, z jakého úvěru byla jejich stavba financována. Takže podle lokality v nich nájemníci platí tři různé výše nájmu, od 57,50 do 72 korun za metr čtvereční. Vzhledem k tomu, že jde o byty novější a modernější, než zbytek městských bytů, je to poddimenzované nájemné v nich opravdu neobhajitelné.
Za poslední roky je neměnným evergreenem snaha vedení města dojednat se státem změnu tohoto stavu, tedy alespoň dorovnání oné absurdně nízké výše cen nájmu v bytech využívaných automobilkou na úroveň ostatních obecních bytů. Proč se to stále nedaří?
Teď musím říct, že úprava podmínek, které kdysi stanovilo nařízení vlády, je společným cílem města společně s vedením automobilky TPCA. Tento společný postoj jsme prezentovali na loňské schůzce na Státním fondu rozvoje bydlení. Problém je v tom, že veškeré podmínky vyplývající z nařízení vlády, které bylo přijato před šestnácti lety, může upravit nejspíše zase jen vláda. Průběh byl v minulých letech stále stejný - my se dostavíme na jednání a dostaneme informace o nějaké nové komplikaci, která od minule nastala (smích). Nyní to však vypadá, že se situace mění a snad se dočkáme i nějakého posunu. Neodvažuji se ale odhadnout, jak to skončí - je klidně možné i to, že aktuálně platné podmínky zůstanou nezměněny až do roku 2025, do kdy je těch 851 bytů přednostně určeno pro zaměstnance automobilky.
Teď se dostáváme k tomu, o čem se ještě nikde nepsalo, ale co mě na tematice bytů zaujalo nejvíc. Chápu to správně, že platnost smlouvy ohledně vyčlenění 851 obecních bytů pro automobilku vyprší v roce 2025?
Ano, chápete to správně. Ještě necelých šest let je město povinné oněch 851 bytů "blokovat" pro zaměstnance automobilky a účtovat jim ono fixní nájemné, o němž jsme se bavili.
Takže, jestli tomu správně rozumím, od roku 2026 bude mít město k dispozici 851 bytů, s nimiž bude moci jakkoliv naložit. Přičemž z morálního hlediska se nemusí na nikoho ohlížet, protože stavbu těch bytů nejen kompletně zaplatilo, ale ještě bylo nuceno vybírat v nich nižší nájem než v ostatních svých bytech. Máte představu, jak s těmi byty naložíte? Nebo jinak - proběhla nějaká jednání s automobilkou o osudu těch bytů po roce 2025?
Ta situace je složitá v tom, že jak známo, automobilka mění vlastníka, za rok přejde od TPCA pod Toyotu. Takže v ní teď mají dost vlastních starostí. Ale protože s vámi souhlasím, že opravdu jde o významné téma, požádali jsme už před časem automobilku, aby nám letos sdělila, jaká je její představa. Tedy zda bude ty byty potřebovat, zda je chce dál využívat, odkoupit, prostě jak oni ten budoucí stav vidí.
On už si to málokdo pamatuje, ale před dvaceti lety, když vznikala průmyslová zóna, prezentovalo tehdejší vedení radnice dohodu s vládou Miloše Zemana tak, že stavbu bytů pro automobilku zaplatí stát. Jak to dopadlo, víme všichni - byty kompletně zaplatilo město, téměř ho to finančně zruinovalo a na mnoho let splácení dluhu paralyzovalo investice ve městě. Jinak řečeno, nebýt splácení bytů, mohl mít Kolín už dávno třeba rozšířený Vodní svět, hotovou sportovní halu nebo opravený areál zámku, bavíme se totiž o miliardě korun "utopené" ve stavbě bytů pro potřeby automobilky. Neměl by si tedy nyní Kolín to, oč přišel, obrazně řečeno "vzít zpátky"? Třeba tak, že v roce 2026 těch 851 bytů prodá? Nebo jich prodá část a zbytek využije pro své potřeby, tedy pro lidi, kteří čekají na obecní byt v pořadníku?
Teď hodně předbíháme a určitě by nebylo fér vyslovovat přes noviny nějaké silácké soudy. Natož když ještě neproběhlo avizované jednání s automobilkou, jejíž postoj bude samozřejmě důležitý. Ale samozřejmě jsme si té situace vědomi a samozřejmě o ní už dnes uvažujeme.
Vaší opatrnosti rozumím. Ale moje premisa, že není nic, co by mohlo zabránit městu v samostatném rozhodnutí o osudu těch 851 bytů po roce 2025, je správná?
Ano, po roce 2025 bude těch 851 bytů v majetku města už bez jakýchkoli dosavadních omezení a skutečně bude jen a jen na městě, jak s nimi naloží.