Logo Kolínský PRES
 

Končící kapitán hokejových Kozlů Malý: Myslel jsem si, že jsem s koncem srovnaný, ale byl jsem naměkko

Zpravodajství
Publikováno: 18.6.2020 Autor článku: Tereza Marvánková Hölzlová Foto: Jan Jack Kobzáň

Na webu kolínských hokejistů se objevil rozhovor, který s končícím kapitánem kolínského týmu Josefem Malým pořídila Tereza Marvánková Hölzlová. Protože web Kozlů nečte ve městě každý, přejímáme zajímavý rozhovor v plném znění.

Už před loňskou sezonou uvažoval, že pověsí brusle na hřebík, ale neudělal to. Ještě sebral ve svých osmatřiceti letech 41 bodů v kolínském áčku za 14 gólů a 27 asistencí. To vše ve 42 utkáních, tedy získal skoro bod na zápas. Úctyhodná práce.

Jenže zazvonil konec a pohádky je konec. V dubnu oslavil Josef Malý třicáté deváté narozeniny a s kolínským A-týmem se rozloučil. "Končil bych, i kdyby se hrála 2. liga," upozorňuje již ex-kapitán Kozlů Josef Malý, že konec jeho kariéry nemá s postupem Kolína do Chance ligy nic společného.

Pepiku, když jsi oznámil konec v áčku, začalo se spekulovat o tvém působení v béčku. Přemýšlíš o tom, že bys ještě nějakou dobu pokračoval v krajské lize v mužstvu B?

To, jestli budu hrát za B-tým, opravdu ještě nevím. Neříkám, že si s tou myšlenkou nezahrávám, ale nyní to opravdu moc neřeším. Uvidím, jak na tom budu časově v práci, doma atd. Říkám si na druhou stranu, jestli nemám být třeba vděčný, že jsem ty roky vydržel relativně zdravý, můžu se s malou dcerou proběhnout, zahrát fotbálek a nechat aktivní hraní hokeje mladším. Třeba Káďovi (smích).

Pomohl by ti v rozhodování fakt, že se třeba v béčku objeví řada hráčů, kteří se buď nedostanou do prvoligové sestavy áčka nebo budou na okraji, a tak budou hrát za oba týmy?

To, že tam budou hrát někteří kluci z loňského áčka, je lákavé, protože být s kluky skoro každý den si za ty roky člověk navykne a myslím, že to je přesně to, co mi asi bude chybět. Ta hokejová parta, každodenní srandičky, společná radost, když jsme vyhráli…

A co trenérská činnost? Už jsi kdysi s Jirkou Kadlecem trénoval, jestli se nepletu. Láká tě toto?

Ano, trénoval jsem s Káďou. Pomáhal jsem mu jeden rok s 5. a 7. třídou a jeden rok jsem chodil s přípravkou. Moc mě to bavilo, ale jsme zpátky u toho času. Dlouhá léta jsem to dělal tak, že jsem šel ráno do práce, pak na zimák a vracel jsem se domu večer, když šli všichni za chvíli spát. Rodinu jsem prakticky neviděl. Tak už to dělat nechci.

V Kolíně jsi hrál za muže zhruba dvacet let. To je hrozně dlouhá doba. Na co budeš nejraději vzpomínat?

Nejraději budu vzpomínat samozřejmě na chvíle, když se dařilo, vyhrávalo, když se na tom člověk nějakým způsobem podílel. Budu vzpomínat na mnoho kamarádů, na partu kolem, na tmely, rozlučky, vánoční besídky, na srandy, které jsem tam zažil. Na gól, který nás posunul do baráže, na to, když jsme fanouškům dělali radost a když jsme si mohli společně zazpívat cukrářku. Na děti, které si s námi plácaly a měly parádní hlášky, když jsme šli před zápasem na led. Každopádně budu mít kolínský hokej už vždycky pod kůží a třeba se v něm budu ještě někdy nějakým způsobem angažovat.

Vystřídala se kolem tebe za ta léta celé plejáda hráčů. Asi je to těžké, ale mohl bys jmenovat některé, se kterými jsi zažil třeba i mimo led nezapomenutelné momenty?

Za tu dobu se vystřídalo spousty hráčů a nerad bych na někoho zapomněl. Když jsem přišel do áčka, tak tu byla skvělá generace hráčů jako Káďa, Kosťa Král, Karel Nedbal, která skončila nebo odešla, ale s Karlem Nedbalem jsme spolu válčili ještě dlouhá léta. I jsme si spolu odskočili na jednu sezonu do Benátek, postoupili tam do ligy a myslím, že i když byl mezi námi věkový rozdíl, tak jsme si sedli i lidsky. A mrzí mě, že ještě rok dva za Kolín nehrál a nevyrůstal vedle něj nějaký mladý bek. Myslím si, že s ním mělo být v té době jinak zacházeno. To samé si myslím o Mazákovi (Martin Mejzr - pozn.red.), který tady mohl hodně let Kolín táhnout. Hodně srandy jsme zažili a určitě budeme kamarádi i nadále s Pomisem, Kubišťákem, Hanzim, Barťasem (Milan Pomichálek, Jan Kubišta, Jan Hanzl a Martin Barták - pozn.red.). Super bylo, když se vrátil Káďa. A byl jsem taky strašně rád, že přišel Paci (Tomáš Pácal - pozn.red), který mi tenkrát hodně vrátil chuť. Jezdili jsme spolu z vesnice. On byl obrovský přínos na led i do kabiny. I mimo led se stýkáme, za což jsem moc rád. Teď tu byla skvělá parta okolo Sejpiho, Semika, Zumřika, Břízky, všech Marťasů, Pišty (Martin Sejpal, Jakub Semirád, Dominik Zumr, Marek Březina, Robin, Ondřej a Petr Martínkové, Petr Pýcha - pozn.red.). A co jsem si opravdu užil, byla letošní večeře před hokejovým plesem, kde měl každý svou polovičku a měl jsem pocit, že jsme taková velká rodina.

Ve druhé lize jsi na předních příčkách ve všech možných statistikách, nejvíce zápasů, nejvíce gólů apod. Dokázal bys prozradit mladým hráčům nějaký recept na hokejový úspěch?

Když jsem byl mladší, tak jsem se na statistiky asi koukal, ale čím jsem byl starší, tak jsem to sledoval míň a míň a paradoxně to bylo z hlediska bodů čím dál tím lepší. Z toho plyne malé poučení, že když v hokeji kouká člověk směrem na tým a dělá vše pro něj, tak se mu pak daří víc i v osobních statistikách. Jinak recept žádný nemám, vždycky jsem se snažil dělat vše naplno, snažil jsem se dobře připravit přes léto a chtěl jsem vyhrávat. Vydržel jsem relativně zdravý, určitě měl štěstí i na spoluhráče, podporovala mě rodina, manželka, rodiče, za což jim patří velký dík a nikdy na to nezapomenu.

Co bys vzkázal mladším hráčům?

Hlavně ať je hokej baví, ať v tom je vášeň, ne že to třeba jen chtějí rodiče. Přeju jim, ať se jim splní sny hrát třeba extraligu, za repre a třeba NHL. Z těch, kterým to nevyjde, ať udělá hokej a všeobecně sport lepšího člověka.

Na Facebooku ti fanoušci vyjadřují jen samou chválu a pozitivní ohlasy. Co tomu říkáš?

Za reakce fanoušků jsem strašně rád, je to od nich hezké a moc jim děkuju. Pro mě to je důkaz toho, že to za ty roky ode mne nebylo tak špatné a nějakou stopu jsem ve 2. lize a kolínském hokeji zanechal. Bylo mi ctí těch 20 let za kolínské áčko s nimi za zády hrát. I když jsem si myslel, že jsem s koncem aktivního hraní srovnaný, tak když jsem četl ty reakce, tak jsem byl přeci jenom trochu naměkko.

 

 

Publikováno: 18.6.2020 Autor článku: Tereza Marvánková Hölzlová Foto: Jan Jack Kobzáň

Komentáře k článku...