Logo Kolínský PRES
 

Morstadtovy veduty zachycují Kolín v časech bez železnice, o autech nemluvě

Zpravodajství
Kultura
Publikováno: 21.2.2020 Autor článku: Petr Soukup Foto: Archiv KP

Autentickou podobu historického Kolína zachycují staré fotografie. Ta vůbec nejstarší, zobrazující západní část náměstí s radnicí, pochází z roku 1865, několik dalších dochovaných snímků vzniklo v sedmdesátých a osmdesátých letech devatenáctého století. Jak ale vypadal Kolín v letech předchozích?

Jistou představu, ale velmi nespolehlivou, dávají dochované obrazy, grafiky či kresby. Mimořádné místo mezi nimi má několik vedut, které v Kolíně namaloval Vincenc Morstadt (17.4. 1802 - 19.2. 1875), který zemřel před 145 lety. Dodejme, že veduta se od běžné malířské produkce liší důrazem na přesnost reprodukce, neboť je považována za topograficky přesný malířský nebo grafický záznam krajiny, města či jeho části.

Vincenc Morstadt se narodil v domě U tří mouřenínů (č.p. 76) na Karlově náměstí (vedle radnice), jako jedno z osmnácti (!) dětí obchodníka s vínem Josefa Matyáše Adama Morstadta. Již jako malé děcko projevil pozoruhodné výtvarné nadání, na které upozornil kolínský varhaník Ignác Kotrč. V jedenácti letech se Vincenc stává žákem pražského novoměstského gymnázia u piaristů. Byl vynikajícím žákem a po skončení gymnázia se zapsal na právnickou fakultu pražské univerzity.

Život zasvětil právnické kariéře, pracoval v Praze,  Lokti, Trutnově a v Hradci Králové. Kreslil celý život, naplno ale až po odchodu do výslužby. Nejslavnější jsou jeho veduty z Prahy, kde v řadě pohledů zaznamenal významnou architekturu, církevní objekty, přední šlechtické paláce, detaily Pražského hradu i každodenní pouliční život v Praze. Morstadtovy grafické listy, kresby a rytiny jsou vzácným pramenem pro studium stavebního a architektonického vývoje Prahy do sedmdesátých let 19. století, kdy dokumentační funkci postupně přejala fotografie.

Z 232 dochovaných Morstadtových vedut jich několik namaloval i v Kolíně. Reprodukujeme zde vedutu zachycující panoramatický pohled na město ze zálabské skály, se zámkem, labskými břehy spojenými středověkým dřevěným mostem a jezem mezi mlýny a samozřejmě s podskalím, ještě nezničeným stavbou železnice...

Publikováno: 21.2.2020 Autor článku: Petr Soukup Foto: Archiv KP

Komentáře k článku...