Logo Kolínský PRES
 

Rád bych, aby lidé poznali skutečnou hodnotu stromů, říká předseda Kolínského okrašlovacího spolku Josef Podnecký

Zpravodajství
Rozhovor
Publikováno: 25.2.2020 Autor článku: Vladimír Sládek Foto: Archiv KP

Kolínský okrašlovací spolek je nejmladším spolkem v Kolíně. Vznikl loni v září, v říjnu se už o něm pochvalně psalo v souvislosti s výsadbou několika desítek jabloní, třešní, hrušní, višní a švestek v kolínské Cihelně.

Spolek má ovšem větší ambice než jednorázovou výsadbu. I na to jsme se ptali předsedy spolku Josefa Podneckého, kterého mnozí znají i jako majitele kamenické společnosti Laete v Břežanech nebo jako koordinátora pro neziskovku Sázíme stromy.

Co vás inspirovalo nebo ponouklo k založení spolku?

Odpovědi našich zakládajících členů na tuto otázku by byly pravděpodobně rozdílné. Za sebe mohu říci, že hlavním motorem je kromě lásky k naší Zemi, k přírodě, nespokojenost s aktuálním stavem, kdy se lidé chovají dlouhodobě k Zemi nezodpovědně, pohodlně, často nevědomě. Situace je kritická a všichni již vidíme, co se v posledních letech děje i v České republice. Bohužel jsme nepoučitelní a tak mnohdy začínáme řešit problémy až když nám teče do bot nebo když aktuálně neteče voda z kohoutků.

Mluvíte o dlouhodobém vlivu sucha v krajině?

Mluvím o tom, že se i v mainstreamových médiích v posledních letech dočteme, že je potřeba zadržovat vodu v krajině, vysazovat remízky, obnovovat mokřady a dokonce, že není ideální smrkový monokulturní les. To vše jsme již dávno věděli, ale nyní nastal čas s tím skutečně něco udělat. Nejen o tom diskutovat, ale konat. A proto jsme založili spolek. Nechceme jen pasivně přihlížet a čekat, ale chceme být aktivní změnou. Změnou, která tvoří a pomáhá měnit myšlení lidí, tou která inspiruje ostatní. Rád bych, aby lidé poznali skutečnou hodnotu stromů nejen ve městech, aby například úředník, který rozhoduje o vykácení většího počtu stromů kvůli parkovišti, měl v hlavě, že to nejsou jen čísla, ale že odstraněním stromu právě připravuje mnoho lidí o radost, příjemný stín v teplých suchých měsících, o dokonalou klimatizační jednotku, o specifickou vůni, o zpěv ptáků, o život...

Považujete Kolín za zelené město?

Ano, ale v listopadu se to vždy razantně zhoršuje... Vážně, důležité je, aby zeleň neustupovala jiným zájmům, což je místy problém. Pro novou výsadbu nezbývá moc místa kvůli ochranným pásmům sítí umístěných pod povrchem. Takže když je nutné například kvůli opravě teplovodu pokácet strom, nový už se tam zasadit nesmí. Zelené město by mělo mít zeleně myslící obyvatele a v tom máme velké rezervy.

Zakládajících členů je devět, postupně přibíráme další aktivní členy

Kolik vás ve spolku je?

Zakládajících členů je devět, postupně přibíráme další aktivní členy. V našem základním týmu máme profesionálního arboristu Petra Ledvinu, známého ochránce přírody a odborníka na zadržování vody v krajině Bohuslava Šváchu, člena komise pro životní prostředí Ondru Bubeníka, provozovatelku kočičího útulku a velkou ochránkyni stromů Evu Šedivou, předsedu spolku Můj Kolín Jana Chvojku a další známé kolínské tváře jako jsou zpěvačka a milovnice života Eliška Tesařová, ekologická aktivistka Zuzana Janglová a fotograf Honza Strnad, který vše vymyslel.

Jaký je aktuální program Kolínského okrašlovacího spolku?

Aktuálně se zaměřujeme na výsadbu stromů ve vhodných lokalitách, kde je menší šance, že by stromy vysázelo město nebo kraj. Cílem je zapojit do sázení dobrovolníky, ideálně rodiny, které si strom v radostné atmosféře vysadí. Pro firmy můžeme připravit i teambuilding. Do budoucna zvažujeme adopci stromů, nápadů máme hodně. Chceme sázet původní odrůdy, které patří do naší krajiny. Tam, kde to bude vhodné, stromy ovocné, na dalších místech i lípy, duby či buky. Další naší aktivitou by mělo být připomínkování kácení již vzrostlých stromů, které překáží novým stavbám. Nedávno se naší člence takto podařilo zachránit několik stromů.

Slyšel jsem, že chcete budovat i zásobníky na dešťovou vodu i obnovovat zapomenuté cesty v krajině. Je to tak?

Obnovování původních cest považuji za jeden z nejefektivnějších způsobů, jak můžeme krajině a životu v ní pomocí. Věřím, že postupně navážeme partnerství s mysliveckými spolky a docílíme dohody i s některými zemědělci. Rádi bychom také narušovali velké lány, například tvorbou sadů nebo biopásů. Jestliže vlastníte pole a nemáte dobrý pocit z formy hospodaření velkého podniku, můžeme vás nasměrovat na spřízněnou advokátní kancelář, kde vám pomohou vypovědět smlouvu, případně získat dotace.

A co ty zásobníky na vodu. Není to velké sousto pro malý spolek?

Sběr dešťové vody z panelových domů považujeme za pilotní projekt, který by mohl ukázat cestu i dalším městům. Ve městě by mohlo vzniknout několik nádrží pro zalévání stromů. Víme, že vybudování takových nádrží není z pohledu různých povolení jednoduché, ale určitě je reálné. Představme si, že má město kromě kanalizace a vodovodního řádu s pitnou vodou ještě jeden navzájem propojený systém s dešťovou nebo dokonce šedou vodou...

Stromy zasazené v Cihelně byly financovány z prostředků získaných od dárců

Pěkná vize. Vraťme se teď ale na chvíli do blízké minulosti. V říjnu jste vysadili desítky stromů v Cihelně. Kolik těch stromů přesně bylo? Platili jste výsadbu z vlastní kapsy?

Stromů bylo přesně 29 a byly financovány z prostředků získaných od dárců. Na reportáž se může kdokoliv podívat na facebookových stránkách našeho spolku.

Máte odhad, kolik je v Kolíně a okolí vhodných pozemků pro další výsadbu stromů? Máte již taková místa vytipovaná?

Záleží na úhlu pohledu. Pozemků ihned připravených a splňujících všechny potřebné náležitosti pro výsadbu moc není. Na druhou stranu, pokud dokážeme překonat určité překážky a získáme potřebné souhlasy, může jich být spousta. S vedením města i s odborem životního prostředí jsme se dohodli na sdílení informací a společné přípravě lokalit. Nejde jen o místa, která jsou aktuálně vhodná, ale i o to si je umět vytvořit. Například obnovit původní cesty na pozemcích města.

Bylo by prospěšné osázet třeba i areály kolínských průmyslových podniků či dalších institucí, které projeví zájem?

Ano, rádi pomůžeme firmám s výsadbou. Například průmyslová zóna u Ovčár je ohromnou plochou, ze které stoupá v létě horký vzduch, takže každý vysazený strom v této lokalitě je velkou pomocí.

Důležitější, než trhání rekordů, je sázet stromy správně

Celonárodní iniciativa ´Sázíme budoucnost´ hodlá podnítit dobrovolníky k tomu, aby vysázeli během pěti let 10 miliónů stromů (mimo les) - tedy za každého Čecha jeden. Je podle vás reálné vysadit během pětiletky za každého Kolíňáka jeden strom?

Věřím, že bychom mohli během pěti let najít společnou cestu, jak tohoto cíle v budoucnu dosáhnout. Důležitější, než trhání rekordů, je sázet stromy správně a zajistit jim dlouhodobou kvalitní péči včetně zalévání. Bohužel už nám trochu "ujel vlak" a i když si to mnozí nechtějí přiznat, podmínky jsou zcela odlišné než před několika roky a náklady na zalévaní jsou daleko vyšší.¨

Jak vám může pomoci město Kolín či jiné instituce?

S vedením města i odborem životního prostředí jsme již zahájili spolupráci. Jsme v kontaktu i s dotačním oddělením města.

Stojí sázení velké peníze? Není možné sázet malé proutky posbírané z náletů?

Náklady na zasazený strom ve městě nejsou malé. Město má svá pravidla, které je nutné dodržet. Například požadavek na průměr kmínku 14 až 16 centimetrů významně zvyšuje cenu stromu, ale vzhledem k možnému vandalství je třeba, aby byl strom silnější a odolnější. Kromě samotného stromu nakupujeme kůly, úvazy, pletivo, kompost, mulč a to vše včetně vody je třeba na místo dopravit. Náletové proutky sázet lze, hodí se ale spíše do remízků, zelených ostrůvků apod.

Jak vznikl projekt stromové školky ve městě, kdy bude zahájen a do jaké šířky by se mohl rozvinout?

Projekt je dítkem fotografa Honzy Strnada, který byl mimochodem prvním impulsem pro vznik našeho spolku a v podstatě vytvořil naše jádro. Projekt je především edukativní a směřuje na naše děti. Loni na podzim byla jedna školka pokusně založena na pozemku Podnikatelské školy Kolín a jedna u Vodárny vedle komunitní zahrady. Společně se studenty podnikatelské školy připravujeme návod, jak takovou školku založit. Jde i o to, aby děti pochopily, proč jsou pro nás stromy důležité a že trvá hodně dlouho, než je takový strom připravený třeba k výsadbě podél cest či do města. V první fázi se zaměříme na spolupráci s kolínskými školami a školkami. Splněným snem by bylo, kdyby každá třída v posledním ročníku školy zasadila v Kolíně nebo jeho okolí alespoň jeden strom.

Počítáte, že se k vám další dobrovolníci budou přidávat nebo zakládat okrašlovací spolky po vašem vzoru? Kolik lidí by bylo třeba, aby se věci daly skutečně do pohybu?

Uvítáme každého, kdo chce aktivně pomáhat. Jsme otevření spolupráci a rádi budeme sdílet naše zkušenosti s ostatními. Věřím, že se již věci do pohybu daly a je na nás, jaké tempo zvolíme. Můžeme vše urychlit, když každý, kdo si článek přečetl, zasadí několik stromů a třeba se i zamyslí nad tím, jestli aktuálně přírodě více bere nebo dává.

Publikováno: 25.2.2020 Autor článku: Vladimír Sládek Foto: Archiv KP

Komentáře k článku...