Logo Kolínský PRES
 

Vzpomínka na výjimečný fotbalový tým Kolínských koňů, který se po vydařené sezóně stal vicemistrem divize

Zpravodajství
Publikováno: 8.7.2020 Autor článku: Jonathan Mensatoris Foto: Archiv KP

Před sezónou 2017/2018 se vědělo, že tým starších dorostenců Kolína má kvalitu a kádr, aby se umístil v horní polovině tabulky. Jádro týmu tvořil ročník ´99, který byl ohromné silný a pamatoval ještě působení v dorostenecké lize, ale rezervy Dukly Praha, Žižkova a nebo Vlašimi přece jen disponovaly lepším zázemím a šíří kádru než "Kolínští Koně", jak se výběru trenéra Jakuba Stacha a jeho asistenta Petra Káninského přezdívalo.

Tým byl ve všech ohledech nadstandardní. V útoku se o góly starala trojice Matěj Novák (29 gólů), Stanislav Rosendorf (22 gólů) a Miloslav Plandor (20 gólů). Pro porovnání, nejlepší střelec soutěže měl 34 tref za sezónu.

Rychlý přímočarý přechod plný náběhů za obranu, tak by se dala ve zkratce popsat hra kolínských mladíků. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že i pro pomezního rozhodčího bylo občas nemožné zachytit a správně vyhodnotit takový náběh.

Klíčové byly oba zápasy s největším rivalem, Dukelským béčkem. V prvním zápase na podzim doma sice Kolíňáci vedli zásluhou Záhory s Vackou, na první gól hosté odpověděli v 71. minutě, ale ke srovnání skóre stále nedocházelo, až se v poslední minutě zápasu nepovedlo odvrátit nebezpečný míč z vápna a Dukla srovnala stav na 2:2 a penalty posléze ovládl právě tým z hlavního města. Na jaře nechtěla Dukla nic podcenit a proti Kolínu poslala svůj "áčkový" dorost, který zvítězil hladce 6:0.

Úspěch každého týmu začíná u pevné obrany a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Na stoperech řídili hru kapitán Tomáš Exner a Ondřej Salva. Oba skvělé četli hru a když k ním připočteme důrazné krajní obránce, Lukáše VackaVojtěchem Uherem, máme rázem skvělé fungující obranu, druhou nejlepší v soutěži podle počtu obdržených gólů.

Branku hájil Luboš Karban a téměř dvoumetrový brankář odchytal většinu zápasů a mnohokrát zachraňoval skvělými reflexy Kolínu tři body spojené s vítězstvím. Záda mu kryl Adam Hruška, přezdívaný "žolík", drobnější gólman, mrštnější a pohyblivější než Karban, ovšem s chybějícím důrazem. V sezóně odchytal sice jen pár zápasů, ale byl to právě on, kdo se staral o dobrou náladu a vtípky v kabině.

V nižších mládežnických kategoriích bývá jedno rozestavení, které praktikují všechny týmy – 4-4-2, což znamená 4 obránci, kteří stojí před brankářem, stejný počet záložníků před nimi a 2 útočníci. Kolínští koně však byli výjimkou. Od začátku sezony hráli rozestavení 4-3-3, tedy stejné, kterým drtily Evropu týmy jako Barcelona, AC Milán či PSG.

Gró této formace tkví v silné záložní trojici. Staženějšího záložníka, tzv. "šestku", hrával Ondřej Novák, bratr již zmiňovaného Matěje, rozený lídr a důrazný hráč, který na hřišti nechal vše. Před ním operovali dva tvořivější středopolaři, konkrétně Daniel Záhora s Janem Vláškem, oba hráči s nízkým těžištěm a obstojnou rychlostí. Techničtější Jan a důraznější Daniel dokázali spolu s již zmiňovaným Ondrou dokonale ovládat střed pole a dirigovat hru.

V druhé půli sezóny pak převzal místo Jana Vláška talentovaný David Koděra, který se ve hře často měnil se Stanislavem Rosendorfem, který operoval na křídle a střílel či tvořil hru. Vlášek si z toho ovšem nedělal hlavu, přijal pozici střídajícího hráče a byl to právě tento stále veselý mladík, který pomáhal spoluhráčům v závěrech zápasů překonávat unavenou obranu soupeřů.

A co další hráči? Začněme s forvardem Matějem Novákem, silným, rychlým atletickým typem, který skvěle zakončoval centrované míče a svým důrazem deptal obrany soupeřů, jen měl občas problémy s proměňováním sólových nájezdů na brankáře. Na pravém křídle se pohyboval Miloslav Plandor - hbitý, technický křídelník s tahem na branku skvěle doplňoval útok a vytvářel šance pro své spoluhráče. Ofenzivní trojici uzavíral Stanislav Rosendorf, drobný, podsaditý hráč, s nízkým těžištěm, který dokázal skvělé obcházet hráče jeden na jednoho. Mimochodem byl to druhý nejlepší střelec týmu.

Důležitou část týmu tvoří i náhradníci, často jejich výkon po nástupu na hřiště rozhoduje zápas, ať už pozitivně či negativně. Podívejme se na některé z nich... Dominik Žemba – křídelník, který přišel před sezónou z okresní soutěže, kde byl nejlepší střelec, rychle zapadl do týmu a všelijakými fintami a kličkami motal hlavy protihráčům. Adam Vyhnánek – pravý obránce/střední záložník. Výborný fotbalista, který v mladším dorostu působil v Mladé Boleslavi, avšak brzdila ho občasná zbrklost na hřišti. Antonín Strnad – krajní obránce. Poctivý hráč s dobrým fyzickým fondem, ale kvůli slabému hernímu vytížení odešel v půlce sezóny hostovat do Nymburka. Jan Šindelář – levé křídlo/krajní obránce. Bojovník, který nevypustil jediný souboj a vždy nechal na hřišti všechny síly, nepříliš gólový, ale nesmírně běhavý. Nerad hrál na kraji obranné linie.

Před posledním zápasem na domácím hřišti proběhlo slavnostní vyřazení dorostenců a předseda představenstva klubu Vladimír Zeman měl slavnostní proslov k hráčům. Za odměnu se utkání odehrálo na hlavním hřišti. Po třiceti kolech měli "Kolínští koně" stejně bodů jako vedoucí Dukla, ovšem ta disponovala lepším vzájemným zápasem.

Na závěr již zmíním jen rituál, který po každém vyhraném zápase předváděli příchozím fanouškům, další z věcí kterou se tento výjimečný tým lišil od soupeřů.

Tento příběh dokazuje, že někdy je týmový duch a stoprocentní víra ve své schopnosti a herní styl mnohem víc než sebelepší týmové individuality spolu s moderním tréninkovým zázemím, kterým například pražské týmy disponují.

 

/ Archivní snímek komentuje kapitán týmu Tomáš Exner: "Jednou jsme před zápasem normálně čekali před Jiskrou na autobus, vždycky pro nás přijel velký autobus se spoustou místa, ale tehdy přijel tzv. Bobík, malý autobus, známý ze seriálu Okresní přebor." /

 

 

Publikováno: 8.7.2020 Autor článku: Jonathan Mensatoris Foto: Archiv KP

Komentáře k článku...