Na prózu dívku nesbalíte a básničky jsou evergreen, ozkoušený stovkami generací před námi, říká mladý básník Jonathan Mensatoris
V době, kdy je poezie na ústupu, se v Kolíně objevil nový autor. Devatenáctiletý Jonathan Mensatoris nedávno vydal básnickou sbírku s názvem Dvanáct ročních období.
Jak takové dílo vzniká? Co vedlo autora právě ke psaní poezie a proč takhle abstraktní název? Nejen na to jsme se Jonathana zeptali.
Pojďme nejprve k úplným začátkům. Kdo tě přivedl k poezii a kdy to bylo? Pamatuješ si například svoji první básničku?
Nedokážu říct, kdo byl ten konkrétní člověk, který mě dostal na dráhu poezie, ale zmíním rodiče, kteří mají oba určité básnické nadání. První ucelenou básničku jsem napsal zhruba před třemi lety. Od té doby kontinuálně tvořím a vlastně jsem nikdy nepřestal tvořit.
Proč zrovna poezie, nezvažoval jsi i jiné žánry? Poezie v dnešní době neoplývá popularitou...
Asi jako každý básník, tak i já začínal s milostnými básněmi. Moc holek jsem na ně sice nedostal, spíše málo, ale byla to skvělá a důležitá zkušenost. A proč poezie? Na prózu dívku nesbalíte a básničky jsou takový evergreen, ozkoušený stovkami generací před námi. Zájem o poezii za poslední roky výrazně upadl, ale já věřím, že se znovu vrací. Mladá generace za prvního lockdownu objevila, že čtení není jen záležitostí babiček. Většina mladých měla spoustu času na sebe a musela se naučit žít sami se sebou. V téhle šedi se zbarvilo čtení jako ideální forma udržení duševního zdraví. Poezie, dle mého názoru, pomáhá lidem chápat a rozlišovat emoce a zároveň květnatěji popisovat svoje každodenní žití.
Proč má sbírka název Dvanáct ročních období, když jsou jen čtyři?
Chtěl jsem abstraktní název, tudíž jsem se snažil vymyslet na první pohled nelogické spojení slov. Vzhledem k tomu, že moje sbírka se hodně odkazuje na motivy přírody, tak jsem se nakonec rozhodl pro tenhle název. Dvanáct období označuje tři roční cykly, které jsem na knížce pracoval.
Zmínil jsi motivy přírody, o čem dalším tvá knížka je?
Každá báseň má svůj vlastní příběh a každá by měla probouzet ve čtenáři odlišné emoce. Snažím se lidem přiblížit vlastní vidění mladé generace, generace, která se jim zdá velmi odlišná a rozdílná, od té jejich. Ukázat jim, že mladí nejsou jen 24/7 na sociálních sítích, ale že to mohou být citlivé a přemýšlivé bytosti. Objevují se zde motivy lásky, zoufalství, rodiny, ale i pocitů vítězství či krásy. Věřím, že každý si může v mém dílu najít něco svého, něco, co je důležité právě pro něj.
Jak vlastně probíhá celý proces výroby knihy, od vydání až po výsledný výtisk?
Nejdříve je důležité mít sepsanou knihu, všechny texty, které chcete mít v tištěné variantě. Pak přichází domluva s ilustrátorem/ilustrátorkou, v mém případě tuhle práci zastala talentovaná Kateřina Špirochová, která doprovodila mé básně úžasnými ilustracemi. Pokud se dostanete až sem, tak zjistíte, že ta „sranda“ teprve začíná. Musíte vybrat tloušťku a barvu papíru, vazbu, sazeče. Sazeč zkompletuje celou knihu do souboru, který pak už jen zašlete do tiskárny a může začít tisk. Celý tenhle proces u nás trval zhruba 3 měsíce, ale hodně záleží na velikosti nákladu.
Je možné tvoji knížku někde zakoupit?
Zatím to jde jen na našem e-shopu dvanactobdobi.cz. Cena je symbolických sto korun za knihu + 69 korun za poštovné. Objednávky vyřizuji a balím přímo já, tudíž mohu případným zájemcům přiložit věnování a podpis.
