Kromě natáčení Černého Petra zažil Kolín i příjezd štábu z Hollywoodu v čele s hvězdou seriálu Twin Peaks
Před týdnem jsme v PRESu psali o posledním rozsáhlém filmovém natáčení v Kolíně, když tu před deseti lety vznikal snímek o Martinovi Lutherovi. Dvě nejslavnější kolínská natáčení jsou ale datována roky 1963 a 1992.
V roce 1963 se město na Labi stalo doslova jedním z "hrdinů" filmu Černý Petr Miloše Formana. Filmový štáb se do Kolína nastěhoval na několik týdnů a ve filmu není jediný záběr, který by nebyl natočen v Kmochově městě. Hlavní scény filmu vznikaly v samoobsluze přímo na Karlově náměstí, točilo se na tancovačce na tehdy ještě nezastřešeném zimním stadiónu, u přívozu přes Labe, v restauraci hotelu Savoy, scény z bytu Petrových rodičů jsou aranžovány ve skutečné kuchyni v Písečné ulici a koupací scény byly pořízeny na labském rameni u Draslovky. Ve filmu se mihne i Pražská ulice, Zlatá ulička, Zahradní ulice, Kmochův ostrov či třeba zálabská náplavka pod starým mostem.
V Černém Petrovi tehdy "hrálo" nejen město, ale i několik stovek jeho obyvatel. Petrova tatínka si zahrál kapelník Kmochovy hudby Jan Vostrčil, maminku zdravotní sestra z kolínské nemocnice Božena Matušková, vedoucího samoobsluhy na náměstí její skutečný vedoucí František Kosina a desítky dalších "bezejmenných" obyvatel města jsou kamerou zachyceny mezi zákazníky "Petrovy" samoobsluhy, lidmi korzujícími po náměstí a po ulicích a hlavně na obří tancovačce na zimním stadiónu.
O třicet let později, v březnu a dubnu roku 1992, dorazil do Kolína mezinárodní filmový štáb, natáčející adaptaci Kafkova románu Proces. Ze dvou hollywoodských hvězd, obsazených do hlavních rolí, se Kolíňáci marně těšili na Anthonyho Hopkinse, dosyta si ale užili Kylea MacLachlana, který se tehdy vezl na vlně popularity seriálu Městečko Twin Peaks a filmů Davida Lynche Duna a Modrý samet.
Filmaři točili především v židovském ghettu, kde byla většina domů v tak zoufalém stavebním stavu, že filmaři ušetřili za kašírovací práce, protože iluze rozpadajícího se chudinského ghetta na počátku dvacátého století byla i bez úprav dokonalá. Točilo se i uvnitř synagogy a v průchodu mezi Mostní a Rubešovou ulicí. Ve filmu si v komparsu zahrála padesátka Kolíňáků, tehdejší "catering" měl podobu párku s rohlíkem a sekané s chlebem. Za dva dny natáčení si komparsisté odnesli 650 korun a radnice za zábor prostranství po dobu pěti dní vyinkasovala od filmařů 80 tisíc.