Před 150 lety zemřel slavný vedutista, který věrně zachytil Kolín v časech, kdy ještě neexistovala fotografie
Před 150 lety zemřel jeden z významných kolínských rodáků, malíř a kreslíř Vincenc Morstadt (17.4. 1802 – 19.2. 1875).
Autentickou podobu historického Kolína zachycují staré fotografie. Ta vůbec nejstarší, zobrazující západní část náměstí s radnicí, pochází z roku 1865, několik dalších dochovaných snímků vzniklo v sedmdesátých a osmdesátých letech devatenáctého století. Jak ale vypadal Kolín v letech předchozích?
Názornou představu máme díky několika vedutám, které v Kolíně namaloval Vincenc Morstadt. Dodejme, že veduta se od běžné malířské produkce liší důrazem na přesnost reprodukce, neboť je považována za topograficky přesný malířský nebo grafický záznam krajiny, města či jeho části.
Vincenc Morstadt se narodil v domě U tří mouřenínů (č.p. 76) na Karlově náměstí (vedle radnice), jako jedno z osmnácti (!) dětí obchodníka s vínem Josefa Matyáše Adama Morstadta. Již jako malé děcko projevil pozoruhodné výtvarné nadání, na které upozornil kolínský varhaník Ignác Kotrč. V jedenácti letech se Vincenc stává žákem pražského novoměstského gymnázia u piaristů. Byl vynikajícím žákem a po skončení gymnázia se zapsal na právnickou fakultu pražské univerzity.
Život zasvětil právnické kariéře, pracoval v Praze, Lokti, Trutnově a v Hradci Králové. Kreslil celý život, naplno ale až po odchodu do výslužby. Nejslavnější jsou jeho veduty z Prahy, kde v řadě pohledů zaznamenal významnou architekturu, církevní objekty, přední šlechtické paláce, detaily Pražského hradu i každodenní pouliční život v Praze. Morstadtovy grafické listy, kresby a rytiny jsou vzácným pramenem pro studium stavebního a architektonického vývoje Prahy do sedmdesátých let 19. století, kdy dokumentační funkci postupně přejala fotografie.
Z 232 dochovaných Morstadtových vedut jich několik namaloval i v Kolíně. Reprodukujeme zde ty nejznámější, zachycující mj. i panoramatický pohled na město ze zálabské skály, se zámkem, labskými břehy spojenými středověkým dřevěným mostem a jezem mezi mlýny a samozřejmě s podskalím, ještě nezničeným stavbou železnice...
