Logo Kolínský PRES
 

V nenápadné proluce vedle středověké Zlaté uličky vyroste dvoupatrový dům s devíti byty

Zpravodajství
Publikováno: 2.6.2020 Autor článku: Vladimír Sládek Foto: Archiv KP

S novou výstavbou se v historickém centru Kolína setkáváme výjimečně. Volných ploch je zde totiž minimum a územní plán dává možnosti jen nemnohým.

Jedním z míst, kde výstavba pomůže zarovnat vykouslou uliční řadu a prospět celkovému dojmu, je Zlatá ulička. Zde by měl v blízké době vyrůst dvoupatrový dům s devíti byty. Investorem projektu je Jan Dufek, který získal respekt odborníků díky povedeným rekonstrukcím historických domů v Heverově ulici a na Karlově náměstí.

O rekonstrukci domu U Zlaté štiky, který byl dlouhá léta posledním neopraveným domem na Karlově náměstí, jsme v PRESu naposledy podrobně psali před rokem. Zopakujme z tehdejšího textu, že dům je po radnici zřejmě nejvýznamnějším objektem na Karlově náměstí. V polovině 18. století v něm byl otevřen první kolínský poštovní úřad, což mu zajistilo nejen neustálý přísun poštovních zásilek, ale i zajímavých hostů v jeho hostinské části. S poštovním dostavníkem tak například zavítal do domu U Zlaté štiky pohádkář Hans Christian Andersen a desítky dalších významných cestujících.

V roce 1850 byla pošta přestěhována na periferii k nově vzniklému nádraží a pověst domu už se nikdy nepřiblížila někdejší slávě. Na fotografiích z první republiky je zřejmé, že průjezd do dvora zmizel a pod velkým vývěsním štítem s nápisem Emil Aschermann se prodávalo galanterní zboží. Dnešní sedmdesátníci nejčastěji vzpomínají na období, kdy v domě sídlila "Rybárna" a prodávaly se tu živé ryby.

Přestavba ruiny trvala dlouhých dvacet let

Po restituci v 90. letech vlastnili dům čtyři majitelé a jeho budoucnost byla nejasná. V roce 1997 dům, který byl v podstatě ruinou, koupil Jan Dufek, respektive jeho společnost ASYS, s cílem ho opravit. Cesta k tomuto cíli trvala víc jak dvacet let.

Rekonstrukce celého objektu byla postupná. Dům dostal stovky zpevňujících injekcí, klenby během rekonstrukce držely tisíce dubových klínů. Nejprve se podařilo zprovoznit přízemí, aby pronájmy mohly financovat další obnovu. Obytná patra se dokončovala až od roku 2016. Fasáda s bohatou štukovou výzdobou je ze strany náměstí tím, co zvědavce upoutá na první pohled. Odborníci se shodli na vrácení fasády do podoby roku 1922, tedy do nejstarší kvalitní doložené podoby. Proto je fasáda provedena v umělém kameni bez využití barev. Tím, jak dům přestal být barevný, zda se, že zestárl o několik století.

Podle Jana Dufka bylo nejsložitější zkoordinovat práce a najít schůdnou cestu mezi legislativními předpisy, funkčností a památkovým hlediskem tak, aby se autentičnost objektu zachovala. Proto elektroinstalace, topení, voda a odpady vedou nejčastěji v komínových sopouchách, kuchyňské linky stojí u předsazených stěn a ty historické jsou za nimi zakonzervované a netknuté... Na dům se vrátila dřevěná okna, do interiérů kazetové dveře s ostěním a dřevěné podlahy. Ve třech místnostech se dochovaly fresky. V největší ploše jsou zachovány v tzv. modrém sále, který malíř vyzdobil antickými sloupy po obvodu místnosti. Podle Jana Dufka se mohlo jednat o výzdobu pro císařovnu Marii Terezii, která měla ráda modrou barvu. O její cestě přes Kolín a o odpočinku U Zlaté štiky je možné spekulovat.

Kromě přízemí, kde sídlí restaurace, banka a drogerie, se v domě nachází dalších devět různých interiérů. Z větší části jde o byty, ale v prvním patře má sídlo i daňové i finanční poradenství, advokátka, školící středisko ASYS a ve sklepení je vinotéka.

Z myšlenky na sociální byty po reakci veřejnosti sešlo

A kde vyroste v úvodu textu zmiňovaná novostavba? Na přilehlém pozemku za domem podél Zlaté uličky stával za starých časů snad domek pro čeledíny a děvečky, přidružený ke Staré poště. Místo je dnes pusté a prázdné, oddělené od Zlaté uličky vlnitým plechem a vraty.

Myšlenku zastavět proluku ve Zlaté uličce chová Jan Dufek již delší dobu. Nejprve zvažoval výstavbu sociálních bytů. Negativní zpětná vazba sousedů i radnice vedla k přepracování projektu do podoby běžného domu s byty o velikosti od 1+kk až po velký mezonetový 3+kk v podkroví. Na výsledné podobě domu se shodli jeho architekt Miroslav Hujer s městským architektem i zástupkyní památkářů. Npůjde o nic pseudohistorického. Na půdorysu zhruba 14x14 metrů vyroste budova se sedlovou střechou a hladkými omítkami. Hlavní vchod vyústí do Zlaté uličky a do dvora budou mít byty velká francouzská okna.

Touto investicí Jan Dufek finalizuje své záměry na pozemcích, které začínají na náměstí domem U Zlaté štiky a přecházejí v rozlehlý dvůr ústící do Zlaté uličky. Jak již několikrát deklaroval, hodlá zřídit přes své území i veřejný průchod po trase náměstí - Zlatá. S tím souvisejí další, již menší plány v nádvorním traktu, zejména jde o ozelenění rozlehlé terasy při domu u Zlaté štiky a vytvoření odpočinkové zóny. Pasáž bude zřejmě nejen romantickým zákoutím, ale i místem, kde člověk v kamenných zdech a dlažbě ucítí historii a duši města.

Publikováno: 2.6.2020 Autor článku: Vladimír Sládek Foto: Archiv KP

Komentáře k článku...