Září kolínských strážníků: korpulentní muž bez spodní části oděvu a žena, která se třásla, pobíhala, tančila a nesrozumitelně vyřvávala
Kolínští strážníci se denodenně věnují nejen sběru použitých stříkaček narkomanů. Dokazuje to i přehled jejich typických i kurióznějších zásahů za září, tak jak ho sepsala tisková mluvčí městské policie Helena Honkiszová. Dodaný text není redakcí nijak upraven, titulek je redakční.
Okurková sezóna sice již dávno skončila, ale žádné zvláštní, ba přímo mimořádné události, hlídky Městské policie Kolín v uplynulém měsíci neřešily. Místo s častým výskytem bezdomovců, nedaleko nádraží ČD (viz foto), kontrolují hlídky strážníků několikrát za den. Osoby zde mají snahu žít si svůj vlastní život, bez dodržování zákonů, vyhlášek a v neposlední řadě i pravidel slušného chování. Osazenstvo se zde obměňuje, nejčastěji se jedná o obměnu za „odměnu“ za své „vzorné chování“, v podobě zajištění si bytu a stravy ve věznicích. Občas jsou zde pořádány výukové kurzy cizích jazyků, to když místní komunitu svou přítomností oblaží cizí státní příslušník. Také strava bývá silně variabilní, a je obměňovaná podle aktuálně dostupných zdrojů, které z kontejneru vydoluje ten nejrychlejší. Svým způsobem by místo mohlo sloužit také jako výukové centrum pro nové strážníky, protože zde lze prakticky aplikovat většinu z věcí, s nimiž se mohou následně během služby setkat. Naštěstí zde dochází k pravidelnému úklidu, jako tomu bylo opět v těchto dnech. Při kontrole 29. září bylo místo čisté, nejen od odpadků, ale i výskyt problémových osob zde nebyl zaznamenán.
V návaznosti na předešlý příspěvek nelze nevzpomenout na místního bezdomovce J., který strážníky v průběhu září zaměstnal „pouze“ dvakrát. „Zvyk je železná košile“, tedy volně přeloženo, nemá problém svoji korpulentní postavu složit, kde ho právě napadne. Často má jeho tělo, s kterým by mohl hravě konkurovat zápasníkům sumo, absenci spodní části oděvu, to v případě situace, kdy se mu nepodaří, při vykonávání potřeby, ho zpět zakrýt.
Stížnosti na rušení nočního klidu bývají častou, a téměř každodenní náplní pracovní aktivity strážníků. Liší se pouze místem, kde k němu dochází, zda v prostoru obydlí nebo v tom venkovním. Od hlasitého, alkoholem podpořeného projevu (pokus o zpěv jak z pořadu Zpívá celá rodina, hádka jak z Války Roseových ve stylu „až budeš padat dolů, nerozbíjej dlaždičky“), až k projevům usmiřování či vášně, za který by se nemuseli stydět ani hlavní protagonisté „Padesáti odstínů šedi“. Zřejmě poměrně příznivé počasí napomohlo tomu, že byly častější události ohledně rušení nočního klidu řešeny ve venkovním prostředí. Ať to byly chytré opilecké projevy před restauracemi, kde si bylo třeba dopovídat již stokrát řečené, popřípadě mládež, která se chovala jako bezdomovci. Takto znělo upozornění oznamovatele, který upozornil na polosedící na lavičce, která „není jejich“, protože v okolí nebydlí a mají sedět tam, kde bydlí. Poněkud hlučnější projev byl strážníky zklidněn, vzhledem k tomu, že se jednalo o vcelku chápající jedince, byla hudba vypnuta a místo „pikniku“ vyklizeno ihned po upozornění, že je doba, kdy pracující obyvatelé chtějí spát. Mladíci se přesunuli zpět k domovu, který měli v Zengrově ulici.
Vzhledem k ostřížímu oku ostrahy supermarketů se stále hůře daří pronést zlodějům lup bez zaplacení. V období od 1. do 28. září byl přestupek proti majetku, tzv. „drobná krádež“, řešen hlídkami strážníků v šestnácti případech. Vzhledem k tomu, že se jednalo především o pachatele z řad drogově závislých osob, patřilo odcizené zboží (v celkové hodnotě 7594,20 Kč) k sortimentu, který lze lehce zpeněžit (elektronika, potraviny a drogistické zboží). K chybějící statistice lze ještě uvést, že pachateli krádeže bylo šest mužů z Kolína (pět s adresou pobytu na ohlašovně MěÚ), zbývající pachatelé - sedm mužů a tři ženy - byli z jiných částí republiky. Všichni si rejstřík přestupků vylepšili o další zápis. Dále byly řešeny tři osoby z důvodného podezření ze spáchání trestného činu „Krádež“.
Jako smyslů zbavená se chovala mladá dívka v prostoru nádraží a před halou Českých drah. Oznámení od občanů, které bylo přijato na linku 156, se zakládalo na pravdě. Mladá žena měla zcela nekoordinované pohyby, třásla se, pobíhala, tančila, nesrozumitelně vyřvávala. Vzhledem k tomu, že zde bylo zcela evidentní, že požila nějakou návykovou látku, a to v takovém množství, že svým jednáním ohrožovala na životě a zdraví nejen sebe, ale i své okolí, a hrozilo, že se střetne s projíždějícími vozidly, byla na místo přivolána ZZS a hlídka policie.
S případy, kdy senioři, z důvodu nemoci působících na kognitivní funkce zabloudí a nemohou se zpět dostat do svého bydliště, se strážníci při své službě také setkávají. Z 1.ZŠ bylo přijato oznámení ohledně stařenky, která stojí před vchodem do jejich školy, je spoře oděná a domáhá se vstupu. Smíšená hlídka strážníků se dostavila na místo, kde bylo u hlavního vchodu zjištěno, že se zde nachází paní, oděná pouze v tenkém svetříku, spodní část oděvu tvořilo pouze spodní prádlo, na nohou měla domácí pantofle. Strážníci provedli místní šetření, paní byla služebním vozidlem převezena domů, kde bydlí společně se synem. Ten potvrdil, že maminka trpí Alzheimerovou chorobou, se kterou se pod lékařským dohledem s medikací léčí. Dále uvedl, že s maminkou asi před hodinou mluvil, poté si šel lehnout, takže společné obydlí musela opustit následně poté. Strážníci mu nezraněnou stařenku předali.