Denní přehled
Komentátor Miroslav Korecký vyhlásil nejpitomější výrok týdne
17.1.2022
"V soutěži o nejpitomější výrok týdne zvítězila – nikoli poprvé a zřejmě ani ne naposledy – předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, když vyzvala Maďary, naše blízké spojence ve Visegrádské čtyřce, aby vyhnali svého premiéra Viktora Orbána. Tak to dopadá, když se předsedkyní Poslanecké sněmovny, tedy třetí nejvyšší ústavní činitelkou, stane politička z minoritní pidistrany, která se buď ve volbách třese o pětiprocentní hranici, anebo se do parlamentu vyveze na zádech nějakého hejla. Ale klidně si vyšlápne na nejvýraznějšího středoevropského politika, který ve své zemi čtyřikrát vyhrál volby, vždy s výsledkem kolem 50 procent. Z institutu exprezidenta Václava Klause v reakci na to zazněla oficiálně výzva k odvolání Pekarové, neoficiálně dokonce slova o slepici a kurníku."
Organizátoři výstavy Zapomenutá vůně střelného prachu ve Veigertovském domě popsali její výjimečnost
16.1.2022
"Výstava nepředstavuje zbraň jako nástroj agrese, ale jako velmi zajímavý a krásný předmět užitého umění, jako dokonalý stroj, který vznikl z práce, vynalézavosti a umění starých mistrů. Hlavní myšlenkou je prezentovat vývoj palných zbraní v souvislosti s genialitou a umem dávných řemeslníků, ukázat významné mezníky vývoje palných zbraní, ale také slepé vývojové větve, zajímavosti, rarity. Současně chce výstava poukázat na puškařské řemeslo, které právem zaujímalo výsadní postavení, bylo vždy řemeslem uměleckým a dnes je již částečně zapomenuto."
Starosta Michael Kašpar na Facebooku referoval o stavu prací v parčíku před gymnáziem
15.1.2022
"I přes zimní období pokračují práce na revitalizaci parteru u gymnázia. Byla zahájena výstavba nových chodníků, probíhá pokládka nových kabelů veřejného osvětlení. Pokládají se konstrukční vrstvy budoucích zpevněných cest a byly zahájeny přípravné práce na sanaci podstavce sochy T. G. Masaryka."
Antonín Přibyl okomentoval na Facebooku středeční famózní vítězství hokejových Kozlů nad Přerovem
14.1.2022
"Tohle bylo právě to utkání, které člověk vidí jen třeba jednou za sezónu. Drama od první do poslední minuty, od beznaděje k euforii a se skvělou diváckou kulisou - oba kotle hnaly své hráče a myslím si, že pro spoustu nenaočkovaných by toto byl důvod nechat si aplikovat Pfizer i s Modernou a Johnsnem dohromady. Snad se blíží doba, kdy omezení skončí a všichni budou moc na stadión, po zápase všechno probrat ´nad jedním´ a nebo si jen tak zajít na koncert. Tak si užívejme a držme v sobotu palce našim borcům v Litoměřicích - myslím si, že by nebylo špatné tu jejich vítěznou sérii přerušit. Jo a fandit můžete mj. u přímého přenosu na velké televizní obrazovce s točeným Bernardem v ruce, a to v hospodě U Kostelíčka na Zálabí. Snad se tam potkáme."
Antonín Přibyl okomentoval na Facebooku před pár dny vydanou knihu Proměny města Kolína 2
13.1.2022
"Musím pogratulovat spolku Můj Kolín, že se mu po předčasném odchodu pana Vladimíra Serbuse podařilo dokončit knihu ´Proměny města Kolína 2´. Ta kniha je skvělá a neměla by žádnému Kolíňákovi a Zálabákovi (těch míst ze Zálabí je tam fakt hodně) chybět v knihovničce. Potěšilo, že v předmluvě je zmínka, že Vláďa Serbus je kromě oficiálního vyznamenání města držitelem titulu ´Největší Zálabák´. Doporučuji si knihu rychle objednat, než se vytištěný náklad rozprodá. Děkuji za vydání této krásné srovnávací publikace a věřím, že spoustě lidem udělá mnoho radosti."
Starosta Michael Kašpar oznámil novinku ohledně nádražních hodin
12.1.2022
"Hodiny historicky na kolínské nádražní budově byly a po rekonstrukci tam již nebyly navráceny. Hodiny chybí, proto opakovaně připomínáme Správě železnic tento detail. Dnes jsem na toto téma opět hovořil s náměstkem Správy železnic. V únoru by měly být dodány ze Švýcarska hodiny pro pražské hlavní nádraží. Poté v březnu by měly být zánovní hodiny z ´hlaváku´ přesunuty na budovu kolínského nádraží. Věřím, že tento poslední slib Správy železnic bude dodržen."
Jeden z nejsdílenějších postů na Facebooku posledních týdnů napsal František Matějka
11.1.2022
"Zažil jsem dobu, kdy auta měla pořádné motory. Policajt se na vás usmál, když jste na chopperu neměli helmu. Cigáro jste si, věřte nevěřte, zapálili v hospodě. Holky a kluci věděli, co a proč mají dole a neměli v tom bordel.
Zažil jsem dobu, kdy byly jen dva druhy záchodů. Každý věděl, který si má vybrat a ani vteřinu o tom nepochyboval. Holky věděly, že jsou holky. A dokázaly toho pořádně využít. V soutěži krásy se soutěžilo o krásu. Nerozhodovala barva pleti, nějaký handicap nebo tíživý sociální původ. Nikdo neřešil, jestli jsou ty holky ekologicky uvědomělé a sají papírovým brčkem. Prostě šlo o krásu. Krásu těla. No a kluci věděli, že jsou kluci. Když si dali po tlamě kvůli holce, nikdo z nich si nešel s brekem stěžovat, že prohrál a rozlili mu sojové latté. V soutěžích pro kluky vyhrál ten nejrychlejší, nejchytřejší a nejsilnější. Nikdo neřešil, jestli soupeř nemá náhodou z minulosti nějakou společensky závadnou fotku. Kdo prohrál, ten prostě věděl, že prohrál. Nic jako výhra pro všechny nebylo. Výhra jednoho i prohra druhého byly uchopitelné hodnoty a skvěle motivující do života.
Fridays for Future? Zažil jsem dobu, kdy ochrana přírody znamenala zvednout zadek po práci nebo po škole a jít do přírody něco dělat. Ne vykašlat se na školu nebo práci a jít řvát do ulic na jiné, kteří ten mejdan ze svých daní platí. Záškoláctví bylo na dvojku z mravů a áčko v práci na vyhazov. Učitelé učili a nemuseli vyplňovat milion papírů. Když děti ve škole šikanovaly spolužáky a měly průšvih, rodiče jim doma přidali a nechodili do školy řvát na učitele. A když někdo neměl na to, aby školu dal? Nedostal pečovatelku. Šel na zvláštní, kde mohl alespoň někdy vyhrát mezi sobě rovnými. Když někdo dotáhl studia až do konce, měl získaný vysokoškolský titul váhu a respekt ve společnosti. Lidé se vybírali podle toho, jestli něco umí, nikoliv podle papíru, razítka, názorů na klima, obsahu klimaticky akceptovatelné stravy, postoje k plastu, k šestapadesáti pohlavím nebo anomálním menšinám, ovládajícím většinu.
Zažil jsem dobu, kdy veřejné domy nebyly z veřejných dotací desetkrát předražená místa pro alternativní kulturu, kam nikdo nechodil. Kde si pár umělců mohlo za cizí peníze hrát na elity a morální kompasy. Byla to místa, kde převážně ženy nabízely služby převážně mužům. Tak jako tisíce let před tím. Jenže pak chtěl někdo předělat lidi. Bůh ví, jestli měl vůbec na něco jiného než kecat cizím lidem do jejich životů, zatímco ten jeho nudný nestál za nic. Státu a společnosti nakonec škodí stále větší bordel v politice, ne bordel mimo ni.
Zažil jsem dobu, ve které když vás někdo podvedl, vyřídili jste si to. Když to bylo větší, nebyly žádné drahé programy ve věznicích, které plní ve skutečnosti funkci magnetu na návrat do basy. Basa byla basa a jen bláznovi by nevadilo, kdyby se tam vrátil. Dnes pachatele omlouvají nedostatkem péče společnosti o ně, zatímco v obětech vyvolávají pocit společenské viny.
Zažil jsem dobu, kdy k rychlým a silným autům a motorkám na závodních okruzích patřily krásné ženy okolo. Kdy děti chodily rodičům do hospody pro pivo a do trafiky pro cigára a nikdo se tomu nedivil. Kdy na dětském táboře byly děti špinavé, hygiena nebyla zrovna ze žurnálu, ale děti byly šťastné. Kdy lidi říkali to, co si mysleli. Na plnou hubu a bez obav, že je za tu upřímnost bude někdo řešit. Nebáli se o práci pro své názory, a když chtěli začít něco podnikat, vyrábět nebo nabízet služby, nebylo milion papírů a úřadů, které by jim to už předem znechutily.
Zažil jsem devadesátá léta minulého století. Dobu, kdy vznikla samostatná republika. Odešli jsme z východního bloku a nebyli v EU. Byla to nádherná doba. Jsem rád, že jsem ji mohl zažít. Zažil jsem svobodu a chci, aby ji mohly ještě ochutnat i moje děti. Zpomalme její krádež, zastavme její likvidaci. A když to časem jen trochu půjde, vraťme lidem jejich ukradenou svobodu zpět.
To je všechno, co jsem chtěl říct. Nic víc, ale taky nic méně. Snad se to ještě smí."
Vysokoškolský pedagog Martin Konvička oglosoval na Facebooku aktuální evropské trendy
10.1.2022
"Od doby covidové se něco změnilo. Oni ti ojrobyrokrati a nevolení tajemníci jaksi svojí trpělivost ztrácejí. I mezi ně už přicházejí ti mladší a blbější, co jsou údernicky netrpěliví. Ti už neprošli žádnou školou života, jen školou byrokracie a neziskovek. Ti už jen chtějí henten ekologický ráj na zemi za každou cenu, oni už neřeší, co bude s lidmi dole, protože vlastně nikoho takového ani neznají. Už nechtějí čekat, nechtějí se smířit s myšlenkou, že se to podaří někdy za padesát let. Chtějí, aby se to podařilo hned.
Zároveň se do svých funkcí dostali za radikalismus. Za to, že už tak šílené požadavky ještě zvedli. Nestačí jen protěžovat homosexuály. To už udělali jejich předchůdci. Oni museli přijít s padesáti pohlavími. Nestačil požadavek na likvidaci uhlí. To udělali už někdy v devadesátých letech. Oni musejí požadovat i zákaz plynu, zákaz masa, zákaz zemědělství, zákaz dopravy, zákaz čehokoliv, co dělá lidem život snesitelnější. Radikalismus je dostal nahoru a oni vědí, že si na jejich místa brousí zuby ještě větší radikálové. Oni už nemohou čekat, protože jinak budou odejíti."
Dana Serbusová poděkovala za vydání knihy Vladimíra Serbuse Proměny města Kolína 2
9.1.2022
"Vážení, konečně! Druhá kniha ´Proměny města Kolína´ je na světě! Je to pocta našemu městu a všem současným i budoucím kolíňákům i lidičkám, kteří mají Kolín rádi. Je opět moc pěkná a věřím, že se bude líbit.
Myslím, že Láďa tam nahoře listuje, komentuje a je opět šťastný chlap...
Je třeba smeknout a poděkovat všem, kteří se na vzniku knihy podíleli. Vím, že to byla práce obrovsky náročná. Díky moc skupině lidí ze spolku Můj Kolín z.s. v čele s Honzou Chvojkou. Ti mají zásluhu na tom, že Láďova kniha spatřila světlo světa!
Díky za Láďu i za mě."
Leoš Urban na Facebooku připomněl dění v Kolíně před šesti stoletími
8.1.2022
"Dnes je tomu přesně 600 let, kdy z kolínských bran vyrazilo husitské vojsko táboritů, pražanů a kališnické šlechty, posílené o jednotky z Jičínska a Turnovska. Vyrazilo pod vedení Jana Žižky směrem ke Kutné Hoře, kde v okolí byla rozložena armáda druhé křížové výpravy a sám císař Zikmund bydlel v obsazeném ´stříbrném´ městě. Ke střetu s uherskými jednotkami došlo v bitvě u Nebovid a husité je doslova rozdrtili. Zikmund následně opustil Kutnou Horu a prchal se svou armádou z Čech. Část jeho jednotek se ještě pokusila o zdržení husitů u Habrů a Německého Brodu, ale jen to zvýšilo jejich ztráty."