Denní přehled

4.11.2026
Na poště na náměstí Republiky vyvolal v roce 1992 rozruch muž, který se s tiketem Sportky přihlásil o výhru milión korun.

3.11.2026
Kolínská Soja přestala v roce 1992 vyrábět cukrovinky ze soji, protože v republice ani v zahraničí nedokázala sehnat soju, která by vyhovovala změněným českým předpisům a normám týkajícím se hygieny a jakosti.

2.11.2026
Ceny bílých vín v kolínských samoobsluhách se v červenci roku 1993 pohybovaly kolem čtyřiceti korun. Nejlevnější byla lahev Müller Thurgau v samoobsluze Pluto (37 korun) a oblíbenými víny tehdy byly Manon, Cechovní pohár, Bušek a Sklepmistr.

1.11.2026
"Posezení na lavičce patrně natolik zaujalo mladistvého cikána, že se celou lavičku pokusil odnést. Byl ale zadržen a jeho chování bylo klasifikováno jako přestupek a bylo ohodnoceno blokovou pokutou 200 korun," pochlubil se v roce 1992 Kolínským novinám tiskový mluvčí městských strážníků.

31.10.2026
Městští radní v roce 1992 rozčílili část občanů města zdražením parkovacích povolenek v centru. Za auta podnikatelů sídlících v historické zóně se nově platilo 2 tisíce (nepřenosná parkovačka) a 4 tisíce (přenosná) korun ročně, za vjezd a parkování na náměstí při trzích 1,5 tisíce korun ročně a za nepřenosné vyhrazené parkovací místo v zóně 5 tisíc korun za rok. Lidé s trvalým bydlištěm v historické zóně měli i nadále vjezd a parkování zdarma.

30.10.2026
Povinná vojenská služba v roce 1994 trvala 18 měsíců. Okresní vojenská správa v Kolíně evidovala 261 zájemců o civilní vojenskou službu dlouhou 27 měsíců, kterou si zájemci místo v kasárnách "odpykávali" ve zdravotnictví a v sociálních službách.

29.10.2026
V červnu roku 1993 byla hlavní mediální událostí v Kolíně velkolepá oslava 65. narozenin městského patriota a spisovatele Ladislava Kamarýta, kterou pro něj zorganizovala redakce Kolínských novin a jeho přátelé. Aniž by oslavenec předem cokoliv tušil, odvedli ho od jeho domečku se slunečními hodinami v Brandlově ulici tři muži v historických smokinzích a s cylindry do Kouřimské ulice, kde na něj čekal koňmi tažený kočár. Ten ho odvezl za nadšeného mávání přihlížejících na náměstí, kde si s ním připil přednosta okresního úřadu Jan Soukup a pokračoval před radnici, kde ho přivítali a do obřadní síně odvedli starosta Jiří Buřič a tajemník Pavel Pobříslo. Po starostově gratulaci, zápisu do pamětní knihy a předání městské medaile pokračoval kočár s oslavencem ve spanilé jízdě ulicemi historického centra až ke klášteru, kde na něj čekala skupina okostýmovaných postav tvořená dámami v rokových oblecích, bosými jeptiškami, rakouskouherským policajtem (převlečen za něj byl archivář Jaroslav Pejša), otrhaným vojenským vysloužilcem či mimořádně zpustlou prostitutkou, v níž by pod parukou a vycpávkami jen málokdo poznal ředitele divadla Davida Dvořáka. Oslava pak vyvrcholila u bohaté tabule pod vzrostlými stromy klášterní zahrady.

28.10.2026
"Personál restaurace U ostrova oznámil telefonicky na pohotovostní linku městských strážníků, že byl napaden skupinou romů, která po incidentu utekla. Hlídka poté romy objevila v restauraci Amerikán, legitimovala je a údaje si zapsala, aby je mohla předat komisi pro projednávání přestupků. O několik hodin později byla hlídka přivolána do další restaurace, kde vůdce romské skupinky A.D. tropil výtržnost. Vzhledem k jeho stavu byl pan A.D. převezen na záchytku. Příběh tím neskončil, zdatný rom totiž vytrhl mříže a utekl oknem," popsal v polovině devadesátých let ´Kolínským novinám´ jednu typickou noční strážnickou šichtu v Kolíně mluvčí městské policie. Redakce zprávu opatřila titulkem ´Veselá romská noc´.

27.10.2026
Do Kolína v únoru roku 1992 poprvé za deset let její existence přijela zahrát legendární kapela ´Garáž´ ve své vrcholné sestavě s Tonym Ducháčkem a Ivo Pospíšilem. Po nazvučení se posílila v pivním baru Amerikán, na Zámecké odehrála osmdesátiminutový koncert plus tři přídavky a v červeném Fiatu odjela zpátky do Prahy.

26.10.2026
Kolínský divadelní soubor Igdyž, vedený Davidem Dvořákem a Martinou Longinovou, vyjel v roce 1993 na svůj první zahraniční zájezd do švédského Halmstadu. Autobus naložený sedmatřiceti cestujícími, čtyřmi sudy piva a mnoha lahvemi tvrdého alkoholu úspěšně překonal několik celnic a trajektem překonal Baltské moře. V Halmstadu soubor odehrál dvě představení hry Desatero, při nejbujařejším z několika večírků téměř zdemoloval místní školku, v níž mu pořadatelé zajistili ubytování, vykoupal se za venkovní teploty pěti stupňů v ledovém moři a cestou zpátky přes Dánsko navštívil Hamletův hrad Kromborg a kodaňskou čtvrť Christiania. Důsledkem dvoustránkové fotografické reportáže o zájezdu, která vyšla v místním týdeníku pod názvem Švédské desatero, byl prokazatelně přinejmenším jeden rozvod.